Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Divný vlasy

20. 03. 2017 13:51:23
Můj tatínek, budiž mu země lehká, byl dobrodruh. Za dobrodružstvím vyrážel daleko do světa, ale leckdy nebylo ani nutné vážit dalekou cestu. Myslím, že dobrodružství bylo tam, kde náš táta.

Posledních pět let před důchodem se rozhodl, že změní práci a přijal místo obchodního zástupce ČSA v Moskvě. Nosil fešáckou uniformu v barvě švestek, bílou košili, brigadýrku. V práci byl taťka pan šéf, co musí mít všechno pintlich. Byl obětavý, leč místy prchlivý a kolegové z něj měli respekt. Několikrát do roka se naši zajeli podívat na skok domů do Čech.

Spočívali jsme tak jednou v družném rozhovoru, když jsem se na otce zadívala a povídám mu: „Já ti nevím, ale zdá se mi, že máš nějaký divný vlasy.“ Matčina tvář se znenadání rozzářila a koutky jí vylétly vzhůru. Za malou chvíli jí cloumal záchvat smíchu a z očí se jí řinuly slzy. Pravda je, že měl táta kratší účes, než bývalo zvykem, ale mamka ho stříhala doma svépomocí, a komu občas neujede ruka... Nebyla jsem si úplně jistá, jaký důvod jí přiměl k bujarému veselí. Pohledem do otcovy tváře nejdřív prozkoumala stav utajení toho, co mimoděk nakousla a vzápětí spustila.

Jelikož maminka nehovořila zrovna brilantní ruštinou, doprovázel jí táta po nákupech v centru. Nedá se říci, že by ho shopping zrovna naplňoval, ale dobré srdce a pocit povinnosti postarat se o bezradnou manželku, dávaly jeho počínání potřebnou vážnost. Odevzdaně korzoval mezi regály a z nudy revidoval, co kde mají. Tak se do jeho ruky dostala krabička s přírodní arabskou hennou. Jako pravý nefalšovaný šéf míval slabší chvilky, ve kterých se snažil ukázat okolí, že rozumí věcem, o kterých neměl ve skutečnosti ani páru. Aby byl o krok dál, než jeho právoplatná manželka, střelhbitě přelouskal návod k použití a hle, tam stálo, že henna navrací barvu šedinám. Mužská ješitnost se probrala ze sna a pokušení na stará kolena zamachrovat bylo silnější, než těch pár rublů, které by za takovou „hloupost“ jinak nepustil z ruky.

Otec neznal míru věcí. Proto se držel sveřepě pravidla „čím víc, tím líp“. Býval problém ho přesvědčit, aby si nechal poradit a upustil od původního záměru. Zejména, pokud šlo o matku. Podle jeho přesných instrukcí rozmíchala doma obsah sáčku a kaši nakydala na jeho běloskvoucí šediny. Všechno šlo v souladu se zákony univerza, až do chvíle, kdy nastala doba smytí. „To je málo“, prohlásil vůdce, „chci mít jistotu, že to chytne“. Máma se předem vzdala odporu a nechala, ať si dělá, co chce. Skutečná doba působení směsi se tak vyšvihla na dvojnásobek. Otec sprchou vymyl z hlavy ztvrdlou „helmu“, napřímil se, sundal z hlavy ručník a utrpěl šok. Na vlasech měl barvu čerstvě vykvetlé rzi. Když se vzpamatoval a začal opět dýchat, počal přemýšlet, jak eliminovat následky rány Boží, která se snesla na jeho hlavu. Bylo nutno pokořit se a přijmout pomoc toho, od koho by mu to normálně hrdost nedovolila.

Matka toho však v prvních dvaceti minutách nebyla absolutně schopná. Již pouhý pohled na jeho pronikavou „gloriolu“ ji doháněl k slzám, za doprovodu hurónského řevu, který záhy přerůstal v šílenství. Počkal, až se uklidní, a jen doufal, že si bude vědět rady. „No co“, pokrčila rameny maminka a vyndala ze šuplete svůj tmavě plavý blond. Doufala, že by mohl aspoň z nejhoršího strhnout tu hrůzu, která jí jak zář zapadajícího slunce bodala do očí.

Doufala marně. Výslednicí tmavě plavé blond s přírodní hennou je totiž růžová. V takových situacích je jediným řešením zastřihovač vlasů a jednička nástavec. Růžová však byla urputná a zářila zpod brigadýrky naražené hluboko přes uši.

S taťkou sdílely kancelář jeho dvě ruské kolegyně, vnímavé ženy, které velmi brzy přišly na to, kolikátá bije. „Proč si Františku nesundáš z hlavy tu čepici?“, přihazovaly jízlivě a užívaly si pokorného mlčení svého kolegy, který plaše odvracel oči. Trvalo dlouhý čtvrtrok, než se táta té parády zbavil, ale ještě i po tom dlouhém čase zachytilo bystré oko jeho dcery, že jsou ty jeho vlasy „nějaký divný“.

Autor: Ilona Ubryová | pondělí 20.3.2017 13:51 | karma článku: 14.05 | přečteno: 368x

Další články blogera

Ilona Ubryová

Brdská bestie

Tradiční Fabián má na Brdech konkurenci. Tzv. „Brdská bestie“ se zvolna dostává do novodobých bájí zdejšího kraje. Nikdo ji zatím neviděl, ale leckomu už sežrala oběd.

16.3.2017 v 7:55 | Karma článku: 10.62 | Přečteno: 442 | Diskuse

Ilona Ubryová

Jak nám je

Co se stalo, když jsem nechala fajfku fajfkou, vyslechla i to, čemu se lidi leckdy radši vyhnou a pak se nad tím drobet zahloubala.

9.3.2017 v 16:31 | Karma článku: 8.45 | Přečteno: 264 | Diskuse

Ilona Ubryová

Honit hady

Nedávno mi přišlo pár mailů se snímky mladých, trávících společné chvíle s kamarády. Sedí bok po boku, avšak jejich duše bloudí někde uvnitř jejich mobilních telefonů. "Generace idiotů", píše se tam. Upřímně, nejsem si jistá ...

7.3.2017 v 13:51 | Karma článku: 15.72 | Přečteno: 617 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Petr Nevěčný

"Prasata! Chcete snad žít věčně?!" řval průkopník občanských práv.

Takto prý motivoval své vojáky pruský král Bedřich Veliký (Friedrich II. der Große) v bitvě u Kolína (1757), jedné ze tří, které prohrál. Dalších 12 bitev, ve kterých osobně velel, však vyhrál a je proto považován za skvělého

28.3.2017 v 20:17 | Karma článku: 16.51 | Přečteno: 466 | Diskuse

Karel Trčálek

Je pan Alexandr Tomský opravdu mediální obluda kvůli kritice islámu?

Schválně se zeptejte pan Tomského, jestli mne zná. Vsadím se, o co chcete, že ne! Mraveneček se pustil do lva, hehe!

28.3.2017 v 17:13 | Karma článku: 12.03 | Přečteno: 958 | Diskuse

Martina Studzinská

Přání učitelům k svátku

Učitelé to v nikdy neměli lehké. Nikdy nepatřili k bohatým nebo vysoce postaveným občanům. Právě proto by se slušelo připomenout jejich žákům, že dnes je jejich den.

28.3.2017 v 15:57 | Karma článku: 8.55 | Přečteno: 207 | Diskuse

Milan Šupa

Proč Stvořitel dopouští války a jiná neštěstí?

Jak to vůbec může Stvořitel dopustit!? Jak se vůbec může na něco takového hrozného dívat!? Vždyť kdyby existoval, nebylo by možné, aby se děly takové věci!

28.3.2017 v 15:15 | Karma článku: 12.80 | Přečteno: 455 | Diskuse

Mário Oláh

Liber Mage & Psychonaut: Kumba a energetický plaz vyliezajúci z hrdla

"Ak nemáš v poriadku energetické centrum v hrdle a prebudíš v sebe hadiu silu v dôsledku "osvietenia", môže sa stať, že ti bude chcieť vyliezť z huby energetický had. Pozor, aby si sa ním nezadrhol." - Frater Saepes

28.3.2017 v 13:43 | Karma článku: 13.06 | Přečteno: 115 |
Počet článků 5 Celková karma 13.34 Průměrná čtenost 537

Není snadné popsat, kdo všechno jsem. Jsem kamarádka, muzikantka, zpěvačka i skladatelka, trempka, cestovatelka, optimistka, příjemkyně i dárkyně moudrosti. Zdaleka to není všechno. Ani zbývajících 1802 znaků by patrně nestačilo všechno postihnout. Ve středu mého zájmu stojí člověk a to, co ho obklopuje, ať už je to příroda, anebo jeho vlastní dílo. Ať cestuji, skládám, nebo zpívám, vždy je to především o něm.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.