Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Z deníčku trémisty

24. 04. 2017 15:25:05
Tréma má tisíc podob a může vás drapnout kdekoliv. Já jsem muzikant, což je průšvih. Myslela jsem, že to po čase zmizí a skoro to tak i vypadalo, ale ouha.

Jako dítě jsem byla mnohem odolnější. Ve druhé třídě mě přihlásili do hudebky na housličky. Následující rok jsem měla svůj první školní koncert. Úžasná paní učitelka mě doprovázela na klavír. Řekla mi, "musíš hrát, ať se bude dít cokoliv". A já hrála. Pak vypadl proud a byla tma. Klavír utichl. Paní učitelka byla bez not ztracená. Do tmy zněly jen tóny neohrabaně znějícího koncertu Petra Iljiče Čajkovského. Než jsem to dohrála, světlo naskočilo a klavíristka se chytla. Jak jsme společně začaly, tak jsme také skončily.

To byly časy. Přenesme se ale do dnešních dní. Ta tam je odolnost. Patrně proto, že už nehraju na housle. Pomstily se mi za to, že jsem je nechala ve skříni a koupila si místo nich kytaru. Založila jsem si s kamarády kapelu, skládám písničky, hraju, zpívám, sháním koncerty a pak je uvádím. Asi je to moc věcí na jeden hrb. Mám permanentní starost o všechny kolem sebe. Kontroluju, jestli mají dobře naladěno, jestli mají s sebou kapesník, nebo jim je šoufl po včerejší merendě. Kolega po jednom koncertu řekl: "hraj sólově". Měl recht. Trpěla bych jen sama za sebe. Jenže já si vždycky vyberu ten delší a zašmodrchanější příběh. No a ruku na srdce, děvčata - řekněte, které se v životě poštěstí dělat to ve třech s dvěma mužskýma a ještě k tomu na pódiu.

Několik podob trémy:

→ třas → koktání → nadměrné pocení → křeč až celkové zcepenění → v krku jak na poušti → usedavý pláč → povolení svěračů

Já se třesu a cepením, někdy si i zakoktám. Nepříjemnou situaci jsem zažila na jednom z našich prvních festivalů, kde se k uvedeným příznakům přidala navíc i poušť. Naprosto klidná jsem vylezla na pódium a pustila se do díla. Najednou jsem pocítila, jak mi tuhnou nohy. Tuhnutí stoupalo stále výše. Záhy mi to "cosi" sevřelo hrudník, takže se mi nedostávalo dechu. Centimetr před krkem jsem v pudu sebezáchovy zavřela oči. Zabralo to. Kdo ví, třeba mám nějak zakódované to hraní po tmě. Z pódia jsem odešla ve vzpřímené poloze, ale zpěv byl podoben skřekům sýčka v době námluv.

K náslechu zde je hlas sýčka:

https://youtube.com/watch?v=Sk-5pRkpj7Q

Za nějaký čas se to usadilo. Když už jsem myslela, že mám od všeho pokoj, přišlo oblastní kolo Porty v Plzni. Z nepochopitelného důvodu jsem si vsugerovala, že když si tam utrhnu ostudu, nebudu pak moci chodit po ulicích, protože si na mě budou lidi ukazovat prstem. Je to nesmysl, ale poruč hlavě...

Naštěstí jsem hodně trénovala a šlo to samo. Nohy, které mě pak nesly z pódia rovnou na WC, vibrovaly vesele v rytmu twistu. Mohu vás ujistit, že když se třesete tak, že na záchodovém prkýnku nadskakujete, je lepší to vzdát, chvíli počkat a jít na druhý pokus.

Přiznám se, že jako numerolog jsem něco podobného očekávala. Soutěžní vystoupení se konalo 22.4. Dvojka v numerologii znamená city, emoce, rozvibrovanost, ale též kolektiv, společnou věc. Čtyřka je "židle". Něco, co tě uzemní, znehybní, totálně srazí k zemi.Hustým sítem se protlačí jen ti, kteří se předtím usilovně připravovali.Je to židle jídelní, ale i kolečková a když na to přijde, tak usednout musíme i na tu záchodovou mísu. Numerolog též sčítá. Dvě dvojky, kupříkladu, sečte v další čtyřku. Čím jich je víc, tím větší je pak tóčo. No a když přeložím numerologické indicie, jen tak vzletně, do češtiny, zní to asi takto:

Pokud nebudeš dřít jako kůň, buď si jist tím, že 22. 4. budeš mít takové nervové pnutí, že se z toho s největší pravděpodobností pěkně posadíš. :-)

Autor: Ilona Ubryová | pondělí 24.4.2017 15:25 | karma článku: 8.93 | přečteno: 303x

Další články blogera

Ilona Ubryová

Hledání Pravdy

Hledání Pravdy není věc jednoduchá. Stoupá se k ní strmě vzhůru. Než před ní ale člověk stane, je třeba nejdřív najít kouzelný Džbán, nahlédnout, zda neukrývá poklad a putovat dál.

20.7.2017 v 15:54 | Karma článku: 5.71 | Přečteno: 125 | Diskuse

Ilona Ubryová

Statika, aneb nová forma vlády nad světem

Někdy se mi stává, že otevřu v internetu zprávy, čtu si a nechápu souvislosti. Můžete říct, že v dnešním světě má logiku málo co. Jenže občas události postrádají logiku a současně i důvod v pozadí, který její absenci objasňuje.

22.6.2017 v 15:54 | Karma článku: 10.32 | Přečteno: 311 | Diskuse

Ilona Ubryová

Stromy, které Kyrill neohne

Chystáte-li se v Plzni podříznout strom, nezapomeňte si vzít s sebou pilku na železo. Zdejší stromy sice vypadají, jako po invazi kůrovce, ale zahubí je jedině koroze.

18.5.2017 v 17:12 | Karma článku: 13.07 | Přečteno: 435 | Diskuse

Ilona Ubryová

Kouřit jsem nepřestala, ale protože to nechci, zpatra na to kašlu.

Někdo kouří, někdo si kouše nehty. Všechno to (a jiné zlozvyky) jsou dudlíky, náhražky. Mysl je programovatelná. Jde jen o to zbavit se starých nastavení mysli, které nejsou k ničemu a vtisknout jí nové, užitečné.

10.5.2017 v 16:07 | Karma článku: 14.20 | Přečteno: 680 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Milan Radek

Co dokážou zubožené menšiny které emigrují za lepším životem

Poté co Španělé a Portugalci dobyli ty civilizované národy v Americe, a Angláni se museli spokojit s divochy, tak zubožení Evropaně si to našněrovali do Ameriky. Území kde dnes leží USA bývalo obydleno kulturami které neviděly

22.7.2017 v 0:15 | Karma článku: 28.51 | Přečteno: 663 | Diskuse

Jana Slaninová

Burácející kina

V době, kdy moje o dva roky mladší ségra byla "mazák", protože už chodila na základce do první třídy, na zahradě u babičky zakopla o skleničku a jak pád nemohla vybrat, ještě na ni dupla.

21.7.2017 v 20:02 | Karma článku: 10.07 | Přečteno: 358 | Diskuse

Pavel Hruban

Blahoslavený Hroznata

V letošním roce uplynulo 800 let od smrti blahoslaveného Hroznaty, člena premonstrátského řádu a patrona plzeňské diecéze.

21.7.2017 v 16:49 | Karma článku: 9.29 | Přečteno: 220 | Diskuse

Lucie Pražáková

Damiánův zápisník

Mívali jsme černého kocoura, říkali jsme mu Damián. Damián již několik let prohání se svojí tříbarevnou kamarádkou Lindou duhové myšky v kočičím nebi, před nedávnem jsem však ve sklepě mezi starými krámy našla jeho zápisník.

21.7.2017 v 15:47 | Karma článku: 12.11 | Přečteno: 169 | Diskuse

Milan Šupa

Jsou Slované méněcenná rasa? Z hlediska západu žel ano!

Pro západ jsou Slované stále cosi méněcenné, co mu má sloužit. Západ totiž vždy byl a stále je vůči Slovanům nepřející a nevraživý.

21.7.2017 v 15:15 | Karma článku: 37.98 | Přečteno: 1972 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 9.70 Průměrná čtenost 453

Není snadné popsat, kdo všechno jsem. Jsem kamarádka, muzikantka, zpěvačka i skladatelka, trempka, cestovatelka, optimistka, příjemkyně i dárkyně moudrosti. Zdaleka to není všechno. Ani zbývajících 1802 znaků by patrně nestačilo všechno postihnout. Ve středu mého zájmu stojí člověk a to, co ho obklopuje, ať už je to příroda, anebo jeho vlastní dílo. Ať cestuji, skládám, nebo zpívám, vždy je to především o něm.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.