Z deníčku trémisty

Tréma má tisíc podob a může vás drapnout kdekoliv. Já jsem muzikant, což je průšvih. Myslela jsem, že to po čase zmizí a skoro to tak i vypadalo, ale ouha. 

Jako dítě jsem byla mnohem odolnější. Ve druhé třídě mě přihlásili do hudebky na housličky. Následující rok jsem měla svůj první školní koncert. Úžasná paní učitelka mě doprovázela na klavír. Řekla mi, "musíš hrát, ať se bude dít cokoliv". A já hrála. Pak vypadl proud a byla tma. Klavír utichl. Paní učitelka byla bez not ztracená. Do tmy zněly jen tóny neohrabaně znějícího koncertu Petra Iljiče Čajkovského. Než jsem to dohrála, světlo naskočilo a klavíristka se chytla. Jak jsme společně začaly, tak jsme také skončily. 

To byly časy. Přenesme se ale do dnešních dní. Ta tam je odolnost. Patrně proto, že už nehraju na housle. Pomstily se mi za to, že jsem je nechala ve skříni a koupila si místo nich kytaru. Založila jsem si s kamarády kapelu, skládám písničky, hraju, zpívám, sháním koncerty a pak je uvádím. Asi je to moc věcí na jeden hrb. Mám permanentní starost o všechny kolem sebe. Kontroluju, jestli mají dobře naladěno, jestli mají s sebou kapesník, nebo jim je šoufl po včerejší merendě. Kolega po jednom koncertu řekl: "hraj sólově". Měl recht. Trpěla bych jen sama za sebe. Jenže já si vždycky vyberu ten delší a zašmodrchanější příběh. No a ruku na srdce, děvčata - řekněte, které se v životě poštěstí dělat to ve třech s dvěma mužskýma a ještě k tomu na pódiu. 

Několik podob trémy:

 › třas                                                                                                                                           › koktání                                                                                                                                    › nadměrné pocení                                                                                                                    › křeč až celkové zcepenění                                                                                                        › v krku jak na poušti                                                                                                                 › usedavý pláč                                                                                                                          › povolení svěračů              

Já se třesu a cepením, někdy si i zakoktám. Nepříjemnou situaci jsem zažila na jednom z našich prvních festivalů, kde se k uvedeným příznakům přidala navíc i poušť. Naprosto klidná jsem vylezla na pódium a pustila se do díla. Najednou jsem pocítila, jak mi tuhnou nohy. Tuhnutí stoupalo stále výše. Záhy mi to "cosi" sevřelo hrudník, takže se mi nedostávalo dechu. Centimetr před krkem jsem v pudu sebezáchovy zavřela oči. Zabralo to. Kdo ví, třeba mám nějak zakódované to hraní po tmě. Z pódia jsem odešla ve vzpřímené poloze, ale zpěv byl podoben skřekům sýčka v době námluv. 

K náslechu zde je hlas sýčka:

https://youtube.com/watch?v=Sk-5pRkpj7Q

Za nějaký čas se to usadilo. Když už jsem myslela, že mám od všeho pokoj, přišlo oblastní kolo Porty v Plzni. Z nepochopitelného důvodu jsem si vsugerovala, že když si tam utrhnu ostudu, nebudu pak moci chodit po ulicích, protože si na mě budou lidi ukazovat prstem. Je to nesmysl, ale poruč hlavě...

Naštěstí jsem hodně trénovala a šlo to samo. Nohy, které mě pak nesly z pódia rovnou na WC, vibrovaly vesele v rytmu twistu. Mohu vás ujistit, že když se třesete tak, že na záchodovém prkýnku nadskakujete, je lepší to vzdát, chvíli počkat a jít na druhý pokus.  

Přiznám se, že jako numerolog jsem něco podobného očekávala. Soutěžní vystoupení se konalo 22.4. Dvojka v numerologii znamená city, emoce, rozvibrovanost, ale též kolektiv, společnou věc. Čtyřka je "židle". Něco, co tě uzemní, znehybní, totálně srazí k zemi.Hustým sítem se protlačí jen ti, kteří se předtím usilovně připravovali.Je to židle jídelní, ale i kolečková a když na to přijde, tak usednout musíme i na tu záchodovou mísu. Numerolog též sčítá. Dvě dvojky, kupříkladu, sečte v další čtyřku. Čím jich je víc, tím větší je pak tóčo. No a když přeložím numerologické indicie, jen tak vzletně, do češtiny, zní to asi takto:

Pokud nebudeš dřít jako kůň, buď si jist tím, že 22. 4. budeš mít takové nervové pnutí, že se z toho s největší pravděpodobností pěkně posadíš. :-)