Stromy, které Kyrill neohne

Chystáte-li se v Plzni podříznout strom, nezapomeňte si vzít s sebou pilku na železo.  Zdejší stromy sice vypadají, jako po invazi kůrovce, ale zahubí je jedině koroze. 

Když nám postavili v Plzni obchodní centrum Plaza, padlo na to půl bývalého výstaviště. Někdo však usoudil, že je okolo stále ještě moc prostoru. 

Přijely jeřáby a buldozery a postavily vedle novou divadelní scénu. Nová scéna se od vedlejší Plazy, případně jiného obchodního centra, architektonicky nijak zvlášť neliší. Můžeme jí však identifikovat podle toho, že má v průčelí „ementál“. Vskutku originální prvek.

Podezřívám radnici, že při výstavbě neuhlídala plánovaný několikamiliardový rozpočet, v důsledku čehož zbylo na závěrečnou odhlučňovací bariéru málo betonu. Architekt zakamufloval provar tím, že nadělal do zdi díry. Aby to vypadalo, jako že to tak má být, postavil vedle zdi obří vejce. Tak se divadlo stalo názornou reklamou, která napovídá, co zhruba se dá koupit vedle v Albertu. 

A tak bylo vše úspěšně zabetonováno. Vedle, naproti přes silnici, zbyl malý netknutý plácek, kdysi obehnaný ohradou z vlnitého plechu. Po jejím zbourání tam nebylo dlouho nic, než pár betonových truhlíků, aby se tam čirou náhodou někomu nepoštěstilo zaparkovat.  Na neúrodné směsici hlíny a stavební suti rostly s bídou sedmikrásky.

Město vyřešilo problém po svém ...

Jedu ráno v půl sedmé do práce. Jsem napůl slepá, mám zpomalené reflexy. Kromě světla reaguji obvykle jen na vůni kafe z Crossu. Nejsem klasická sojka, co ví ve městě o všem a všeho si hned všimne. Raději si užívám ranní relax a vibruji spolu s dopravním prostředkem, který si ve frontě na zelenou stoicky pobrukuje.

Ve chvíli, kdy autobus projel křižovatkou u hlavní pošty, vystřelily moje oči na pomyslných pružinkách, div nezabubnovaly na vedlejší okno. Kousla jsem se do rtu, abych si byla skutečně jistá tím, že se mi taková blbost nezdá. Pár metrů od budovy nového divadla vyrostly přes noc stromy. Krása. 

Díky tomu, že jsou stromy železné, není třeba se obávat, že je přijde v noci někdo podříznout, aby si nadělal dřevo na zimu. Dílo není zřejmě ještě dokončené. Sem tam chybí našroubovat větvička.... Předpokládám ale, že už moc práce nezbývá. Maximálně zahrabat soustavu spojených traverz, ve kterých jsou „smrčky“ upevněny. Případně se dá doprostřed pár macešek.

Natírat se určitě nebude. Když před časem zůstaly na hlavní třídě po zednících v zemi zapíchnuté dvě rezavé traverzy a nikomu se to už nechtělo vozit do sběru, napsali do novin, že je to Památník Generála Pattona a taky se to nenatíralo. 

Modlím se k Panu, bohu všech stád, aby požehnal tomu lidskému.