Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Honit hady

7. 03. 2017 13:51:42
Nedávno mi přišlo pár mailů se snímky mladých, trávících společné chvíle s kamarády. Sedí bok po boku, avšak jejich duše bloudí někde uvnitř jejich mobilních telefonů. "Generace idiotů", píše se tam. Upřímně, nejsem si jistá ...

"No to je příšerný", pomyslela jsem si při pohledu na ty, jež mají „převzít štafetu po nás“. Jakmile začne mládež dospívat, obvykle už nechce být dětmi a odhazuje svoje hračky. "Těmhle je ale z ruky nevyrve ani pár volů", říkala jsem si. Lámala jsem si s tím hlavu tak dlouho, až jsem došla k závěru, že se svět opravdu „v řiť obrací“, jak to v dávných dobách říkával kamarád Míra, a nechala to u ledu.

Já a můj Venoušek neradi plýtváme. Dokud mobil funguje, není důvod ho měnit. Tak jsme v době, kdy už mobily pomalu samy přistávají na měsíci, stále vlastnili staré tlačítkové Nokie, přelepené izolačkou, pro sichr přetažené gumičkou. Možná ve snaze přidržet těmi gumičkami a izolačkami zoufale za pačesy starý známý svět, aby nám neutekl.

Poprvé jsem procitla, když se Vénovi do ďůrky pro nabíjení zakutálel maličký korálek a on ho tam, nic netušíc, zarval kabelem. Jelikož uvnitř cosi zdeformoval, odejmul přístroji na věky věků schopnost regenerace. Pak vytáhl z šuplíku takový model, který už nemá v depozitáři možná ani samotná Nokie. Ten kupodivu znovu oživil. Uvědomila jsem si, že je na čase vynést Moranu a dát zelenou technickému pokroku.

Jelikož se vlákno mých telekomunikačních znalostí zpřetrhalo zhruba v době, kdy mobily uměly pouze volat, posílat smsky a zapisovat upomínky, byla jsem nyní schopná vžít se do pocitů lidoopa, kterého právě setřásli z větve. A tak jsem se radila s kdekým. Jelikož jsem čekala obligátní poznámku „to záleží na tom, co od toho čekáš“, naformulovala jsem si všechno dopředu a pak vypustila suverénní odpověď. Ze všeho nejvíc jsem zdůrazňovala, že na tom rozhodně nemíním pařit hry a neláká mě ani surfování po netu.

Zakoupila jsem fešného „chytráka“ s Androidem podle svých představ. Zavřela jsem se s ním do ložnice, odkud k ostatním doléhaly moje zoufalé výkřiky, prokládané nadávkami. Manuály, totiž, pokládají za automatické věci, které rozhodně nejsou automatické pro mě.

Dva týdny poté si konečně vyhlédl svého nového favorita i Vašek. Vyzvedla jsem mu ho po víkendu v Alze, když jsem se vracela z práce. Ten den jsme nevečeřeli. Jakmile jsem si stoupla ke kuchyňské lince, ozvalo se: „Prosímtě, mně tady něco není vůbec jasné...“. S tím jednodušším jsem si poradila. Přiznám se, že jsem ve svých začátcích obdobně bombardovala dotazy staršího syna. Než mi všechno vysvětlovat od píky, radši vzal aparát, párkrát s ním „něco“ udělal a bylo. Škoda, že mi to nevysvětlil. Byl by si ušetřil dvojí práci.

Trvalo pět dní, než ustaly naše nájezdy na jeho pokoj. Vzpomněla jsem si na léta, kdy na mě z WC volal „hotovo“, kdy jsme se učili na botičkách kličky, anebo kdy jsem nad ním s klackem stála a on slzami smáčel domácí cvičení. Tady bylo něco špatně. Uvědomila jsem si s hrůzou, že bychom si bez toho dítěte nezavolali. Když už jsme byli natolik daleko, že s námi mohl konverzovat jazykem „lidí" a já chtěla stáhnout do telefonu ladičku, prozradil mi, že je na to dobrý Google Play, kde je moře podobných aplikací. A evoluční kolo se opět pohnulo.

V Bibli se píše, že první podala Adamovi jablko Eva. U nás to bylo přesně naopak. Koukám, jak Vašek křečovitě svírá svého Hammera (mám na mysli telefon). Nevypadalo, že by si zrovna nařizoval na ráno budík, a tak se ptám, co to tam smolí? Nevěřila jsem svým očím. Honil hady. Prvotní pocit opovržení po chvíli pominul a já, hledíc mu přes rameno, přistihla se, že fandím jeho hadovi a očima ho tlačím někam, kde ho nesežerou ti ostatní. Rozhodla jsem se, že i já chci svého a vrhla se podle Vénových instrukcí do tenat Google Play. Jsem ale zřejmě z jiného těsta, jelikož mě hadi za chvílí přestali bavit. Nedalo mi to však a najednou koukám, hle, osmisměrky.

Zatímco my dva trávili příjemné chvíle ve dvou v kuchyni za stolem, oči zabodnuté v displeji, syn sem tam přešel kolem, pousmál se, pokýval znalecky hlavou, anebo utrousil krátkou poznámku. Pak najednou přestal chodit. Když jsem si to uvědomila, hodiny ukazovaly půl druhé ráno. Byla jsem v tu chvíli tak otupělá, že mě to ani nevyděsilo. Zalezli jsme jen do postele a ráno nemohli rozlepit oči od sebe.

Měla jsem doposud dojem, že naše generace je ta poslední normální a od té následující se svět řítí za zdi blázinců. Ale teď už chápu, že to není generační problém. Dekadence je hluboká propast, nad kterou balancuje každý z nás. Stačí jenom šlápnout vedle. Naše děti se naučily brát svět, do kterého jsme je přivedly, jako samozřejmý. Všechno pro nás nové je pro ně brnkačka. Nezřídka jsou pak kilometr před námi a my se paradoxně mordujeme s tím, co už mají oni dávno za sebou.

Autor: Ilona Ubryová | úterý 7.3.2017 13:51 | karma článku: 15.74 | přečteno: 643x

Další články blogera

Ilona Ubryová

Neobyčejná setkání lidského druhu - „Knihovnice“

Chtěla bych chodit světem s otevřenýma očima, abych nepřehlédla zajímavé lidi, kteří z nějakého důvodu vstupují do mého života. Jejich návštěva trvá někdy roky, někdy je to okamžik, ale žádný z nich nepřichází s prázdnýma rukama.

30.8.2017 v 16:05 | Karma článku: 11.54 | Přečteno: 167 | Diskuse

Ilona Ubryová

Hledání Pravdy

Hledání Pravdy není věc jednoduchá. Stoupá se k ní strmě vzhůru. Než před ní ale člověk stane, je třeba nejdřív najít kouzelný Džbán, nahlédnout, zda neukrývá poklad a putovat dál.

20.7.2017 v 15:54 | Karma článku: 6.30 | Přečteno: 147 | Diskuse

Ilona Ubryová

Statika, aneb nová forma vlády nad světem

Někdy se mi stává, že otevřu v internetu zprávy, čtu si a nechápu souvislosti. Můžete říct, že v dnešním světě má logiku málo co. Jenže občas události postrádají logiku a současně i důvod v pozadí, který její absenci objasňuje.

22.6.2017 v 15:54 | Karma článku: 10.33 | Přečteno: 318 | Diskuse

Ilona Ubryová

Stromy, které Kyrill neohne

Chystáte-li se v Plzni podříznout strom, nezapomeňte si vzít s sebou pilku na železo. Zdejší stromy sice vypadají, jako po invazi kůrovce, ale zahubí je jedině koroze.

18.5.2017 v 17:12 | Karma článku: 15.11 | Přečteno: 678 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Jiří Turner

Nápravník islámských bubáků II.

Co je to basmala? Jak to bylo s knihou Bez dcerky neodejdu? Je bičování jen trest? Bilal Philips – poturčenec horší Turka. Odkud kam sahá Blízký východ? Boko Haram. Burky a burkiny. Jak chápe Korán cizoložství? Komu sluší čádor?

18.10.2017 v 11:05 | Karma článku: 6.95 | Přečteno: 442 | Diskuse

David Vlk

Můžou mít voliči různých stran spolu sex???

"Vladěnko, já ti ty volební lístky trochu vytřídím, abys nemusela moc dlouho přemýšlet. Ne, neboj žádná cenzura, jenom vyhodím komouše, fašouny, mimoně a podivíny."

18.10.2017 v 10:56 | Karma článku: 14.38 | Přečteno: 579 | Diskuse

Blog Info

Audio: Poslechněte si záznam čtení Davida Vlka

První přímý přenos blogů iDNES.cz je za námi. Technická chyba nám znemožnila publikovat slibovaný záznam čtení Davida Vlka, ale pro ty, kdo si o něj psali, máme dobrou zprávu.

18.10.2017 v 10:46 | Karma článku: 5.00 | Přečteno: 243 | Diskuse

Jana Slaninová

Den kdy zmizeli politici

Jedno ráno seděl investigativní novinář Mojmír u svého laptopu a hryzal si palec na pravé ruce. Popravdě už začínal panikařit. Už od půlnoci se u jednoho jím sledovaného politika nic nedělo!

18.10.2017 v 9:40 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 198 | Diskuse

Marek Renda

Chystá se bič na české lidi: Bude se jim připomínat spáchání cikánské genocidy

Českým lidem je třeba připomínat, že způsobili genocidu cikánů v Československu. Za tím účelem vznikne památník cikánského holocaustu v Letech u Písku. Ten si Češi sami zaplatí.

18.10.2017 v 9:02 | Karma článku: 34.58 | Přečteno: 869 |
Počet článků 16 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 456

Ve středu mého zájmu stojí člověk a to, co ho obklopuje, ať už je to příroda, anebo jeho vlastní dílo. Ať cestuji, skládám písně, zpívám, nebo píšu vždy je to především o tomto.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.