Stromy, které Kyrill neohne

18. 05. 2017 17:12:33
Chystáte-li se v Plzni podříznout strom, nezapomeňte si vzít s sebou pilku na železo. Zdejší stromy sice vypadají, jako po invazi kůrovce, ale zahubí je jedině koroze.

Když nám postavili v Plzni obchodní centrum Plaza, padlo na to půl bývalého výstaviště. Někdo však usoudil, že je okolo stále ještě moc prostoru.

Přijely jeřáby a buldozery a postavily vedle novou divadelní scénu. Nová scéna se od vedlejší Plazy, případně jiného obchodního centra, architektonicky nijak zvlášť neliší. Můžeme jí však identifikovat podle toho, že má v průčelí „ementál“. Vskutku originální prvek.

Podezřívám radnici, že při výstavbě neuhlídala plánovaný několikamiliardový rozpočet, v důsledku čehož zbylo na závěrečnou odhlučňovací bariéru málo betonu. Architekt zakamufloval provar tím, že nadělal do zdi díry. Aby to vypadalo, jako že to tak má být, postavil vedle zdi obří vejce. Tak se divadlo stalo názornou reklamou, která napovídá, co zhruba se dá koupit vedle v Albertu.

A tak bylo vše úspěšně zabetonováno. Vedle, naproti přes silnici, zbyl malý netknutý plácek, kdysi obehnaný ohradou z vlnitého plechu. Po jejím zbourání tam nebylo dlouho nic, než pár betonových truhlíků, aby se tam čirou náhodou někomu nepoštěstilo zaparkovat. Na neúrodné směsici hlíny a stavební suti rostly s bídou sedmikrásky.

Město vyřešilo problém po svém ...

Jedu ráno v půl sedmé do práce. Jsem napůl slepá, mám zpomalené reflexy. Kromě světla reaguji obvykle jen na vůni kafe z Crossu. Nejsem klasická sojka, co ví ve městě o všem a všeho si hned všimne. Raději si užívám ranní relax a vibruji spolu s dopravním prostředkem, který si ve frontě na zelenou stoicky pobrukuje.

Ve chvíli, kdy autobus projel křižovatkou u hlavní pošty, vystřelily moje oči na pomyslných pružinkách, div nezabubnovaly na vedlejší okno. Kousla jsem se do rtu, abych si byla skutečně jistá tím, že se mi taková blbost nezdá. Pár metrů od budovy nového divadla vyrostly přes noc stromy. Krása.

Díky tomu, že jsou stromy železné, není třeba se obávat, že je přijde v noci někdo podříznout, aby si nadělal dřevo na zimu. Dílo není zřejmě ještě dokončené. Sem tam chybí našroubovat větvička.... Předpokládám ale, že už moc práce nezbývá. Maximálně zahrabat soustavu spojených traverz, ve kterých jsou „smrčky“ upevněny. Případně se dá doprostřed pár macešek.

Natírat se určitě nebude. Když před časem zůstaly na hlavní třídě po zednících v zemi zapíchnuté dvě rezavé traverzy a nikomu se to už nechtělo vozit do sběru, napsali do novin, že je to Památník Generála Pattona a taky se to nenatíralo.

Modlím se k Panu, bohu všech stád, aby požehnal tomu lidskému.

Autor: Ilona Ubryová | čtvrtek 18.5.2017 17:12 | karma článku: 19.18 | přečteno: 724x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Plzeň

Ludmila Ibehejová

Když tenkrát pršelo jen se lilo...

Tehdejší kulminování řek v jižních Čechách a na Moravě před dvaceti lety bylo v denních zprávách sice děsivé, ale z pohledu nás - diváků "za rohem" přece jen kapku vzdálené.

8.8.2022 v 17:36 | Karma článku: 26.72 | Přečteno: 397 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Nevěřte té bestii aneb kominíkem snadno a rychle

Ne každý den se tak říkajíc "vyvede," takže jsem v tom jiskřivém a chladném červnovém ránu začala tentokrát vyvádět já. Kuchyňská kamna na chalupě si totiž zase projednou zastávkovala.

10.7.2022 v 18:11 | Karma článku: 26.24 | Přečteno: 342 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Nemusí být zrovna pátek

Navíc třeba i třináctého. Ostatně - kdo by v dnešní době chtěl věřit na nejrůznější varovná znamení.

21.6.2022 v 21:08 | Karma článku: 26.24 | Přečteno: 335 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Když se ruka k ruce vine?

Život je největší dar - proto ho vychutnávejme, pokud to jen trochu jde - hodinu po hodině, minutu po minutě. V dnešní době to platí dvojnásob.

29.3.2022 v 17:13 | Karma článku: 24.89 | Přečteno: 327 | Diskuse

Ludmila Ibehejová

Dáte si se mnou štamprdli?

"Kam slunka boží tvář se lije, pít bude se a pilo, pije, že všechno pije - každý ví - a já mám být snad střízlivý ?" (Od básníka, jehož jméno mi uniklo, ale citát jsem si kdysi dávno poznamenala).

20.3.2022 v 16:34 | Karma článku: 27.21 | Přečteno: 429 | Diskuse
Počet článků 20 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 470

Ve středu mého zájmu stojí člověk a to, co ho obklopuje, ať už je to příroda, anebo jeho vlastní dílo. Ať cestuji, skládám písně, zpívám, nebo píšu vždy je to především o tomto.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...